No a co ten slíbený návrat z mrtvých? To se má tak: objektiv ke mne přicestoval z velkých dálav v hrůzostrašně zbědovaném stavu. Mechanismus posuvu a clona byly nastěstí relativně v pořádku, ale to nejdůležitejší, gró objektivu - totiž skla - byla všechna bezútešně separovaná. Fotil jsem s ním a výstup vypadal o mnoho lépe než by jeden při pohledu na zevnějšek řekl. I tak mne ale jímal žal, že bych měl nechat něco tak neběžného tak smutnému osudu - a začal přemýšlet, co s tím.

• Separace v tomto kontextu značí rozpad tmelicí vrstvy, která drží pohromadě optické členy. Výrobní postup, špatné skladování, rána při pádu nebo bůhvíco dalšího může spustit separaci. Ta se projevuje různými způsoby a průvodním jevem je ztráta kontrastu, ostrosti a vyšší náchylnost k působení parazitního světla. Lék je jen jeden - odstranění starého "lepidla" a opětovné stmelení.
• Dříve se k tmelení používal tzv. kanadský balzám. Směs pryskyřice z Jedle balzámové (Pinus balsamea) se smíchá v poměru 1:1 s xylénem a vznikne směs s indexem lomu světla téměř totožným jako má křemenné sklo. Po tepelném zatvrzení tahle kulajda zprůhlední a drží optické elementy u sebe, aniž by negativně ovlivňovala výstup.
• Separace většinou začíná směrem od okraje a vesměs tam i zůstane a nešíří se. Bývá nažloutlá až oranžová, působí "popraskaným efektem" a v extrémních případech může pokrýt až většinu povrchu. U modernějších skel s coatingy se separace povětšinou projevuje různobarevnými duhovými efekty, které jsou narozdíl od prvního typu na pohled docela zajímavé - ale pořád nechtěné. Speciálním druhem jsou "kytičky", kdy se při tmelení elementů dostanou mezi čočky zrnka prachu a časem se kolem nich začne šířit separace podobná okvětním lístkům. Díky absenci vzduchu a tedy i oxidace balzámu je zde bezbarvá a taky poměrně pěkná - avšak stále akorát k nasrání.

Teorie zpětného stmelení mi byla známa, ale to se všechno snadněji řekne než provede. Už jen sehnat kanadský balzám není úplně sranda (a hrát si doma s xylénem ještě o něco menší). Na internetech (obzvlášť na eMimino.cz, tam je všechno) si přečtete zaručený návody na to, jak se zbavit tmelidla pomocí postupného rozpékání v troubě (kde poté i to nově nanesené znovu zapečete) či pomalého ohřívání v hrnci s vodou. Ale už vám málokdo řekne, že si slušně koledujete o teplotní šok a následné nenávratné prasknutí náchylného starého skla.

• Vaření objektivů mi připomnělo dobu, kdy jsem nic zlého netuše na internetu narazil na poměrně podrobný recept na výrobu domácího napalmu. Tam se alespoň zmínili, že vařit na plotně hrnec s benzínem může být trochu ošemetný a taky vám z toho třeba vybouchne barák. A než se zeptáte, už si nepamatuju kde sem ten návod našel. Nejspíš u Rettigový.

A jak si pojistíte, že dáte poté elementy k sobě správně tak, jak byly? No přece si tam uděláte značku tužkou, aha! Jenže vůbec. Už zase vám nikdo nepoví, že je nutno kalibrovat čočky v obou osách, X i Y. K tomu je třeba kalibrační optická lavice, což nebývá narozdíl od hrnce na napalm běžnou výbavou domácnosti a pokud toto neuděláte, rozhodíte si optickou soustavu objektivu a jeho podání. Možná to bude natolik minoritní, že si toho nikdo nevšimne. Ale možná taky ne. U běžného a levného Tessaru nebo Rectilinearu za pár stovek se dají experimenty a čichání xylénu obhájit, ale toto na mne byla až příliš velká zodpovědnost.

• Znám své hranice a jelikož mi znalostí optiky nebylo naděleno, svěřil jsem celý případ profesionálovi. Detaily jsou pravděpodobně střeženým rodinným stříbrem, ale čočky se rozdělí působením acetonových směsí a místo již desítky let nepoužívaného kanadského balzámu se zatvrdí speciálními polymerovými tmely nebo lepidly vytvrzovanými UV zářením. Výhodou jsou hlavně lepší optické vlastnosti a mizivá šance na degradaci časem. Proces je však vratný jen s velkými obtížemi nebo vůbec.

Crown se skládá ze čtyř tmelených elementů a SAMOZŘEJMĚ ŽE VŠECHNY POTŘEBOVALY OPRAVU. Se omlouvám že křičím, ale pravděpodobnost něčeho takovýho je skoro záporná - a samozřejmě že tyhle srandy stojí penízky. Dlouho sem se kroutil, ale nevykroutil - a stejně jako si Dante došel do předpeklí pro Vergilia a vytáhl ho na ještě jednu cestu, i já jsem se rozhodl Crown vyrvat ze spárů zapomnění a dopřát mu nová dobrodružství. Jeho vzkříšení můžete porovnat na fotkách dole.

No a teď to nejdůležitější - jak to fotí? Rozmezí nastavení SF je 1-4, přičemž jednička je nejostřejší varianta bez jakýchkoli měkkých či přesvícených částí. Čtyřka je maximální měkkost - a je poměrně zajímavé, že i s velkým přicloněním je SF efekt stále bez potíží viditelný - zpravidla již okolo f8 nenávratně mizí. Celkově je však efekt oproti pravověrným piktorialistickým objektivům subtilnějšího rázu a rozhodně nečekejte něco z ranku odcloněného Kodak Portraitu, spíše bych ho přirovnal k Bausch & Lomb Portrait Unar (jo, taky bude článek!) a jiným portrétním objektivům. To však není v žádném případě myšleno negativně - toto podání je extra vhodné kupříkladu na portréty, kde chcete jen tak akorát přidýchnout kousek tý lásky a měkkosti.

Kolem a kolem to z něj dělá díky modularitě výstupu dost univerzální objektiv, který je také vzhledem k parametrům a možnostem nebývale malý a lehký (porovnejte například s Universal Heliarem 300mm f4.5, nebo Cookem ha!). Fotky níže bohužel nejsou vypovídající tak, jak bych chtěl. Zaprvé jsou všechny pořízeny na SF 1, neboť ty se silnějším nastavením mi nevyšly dle představ a uříz bych si ostudu, a zadruhé jsou pořízeny před opravou. To znamená snížený kontrast (i když to je ošemetně - SF skla jsou méně konstrastní obecně a tak je těžké odhadnout, co je vlastnost a co průvodní jev defektu), vyšší náchylnost k bočnímu světlu a protisvětlu a momentální nemožnost porovnání před a po. Inu, přímé srovnání bude později a já ho sem doplním - laskavý čtenář snad pochopí a promine, ale chuť k napsání článku byla silnější než vůle čekat.

Konec roku se blíží a já doufám, že stejně jako já máte v plánu zasvětit ten nadcházející ještě většímu počtu fotek na co největších formátech. Rozloučím se s vámi větou, která se dá vztáhnout jak ke Crownu a mne samotnému, tak i k vám - "Lazare! Vstaň a foť!"